Trénujem, trénujem, trénujem...
Po skončení kurzu nám oznámili, že do klubu jako člena můžou vzít pro velký počet jen jednoho. No kdybychom to nebyly my, tak to asi nepíšu :o). Každopádně to pro mě byla veliká čest a rozhodla jsem se, že s Ritou máknem.
Doma jsme si postavily áčko, takže zony na áčku už nám nedělají takový problém. V tuhle chvíli cvičíme doma i slalom, ale to je ještě běh na dlouhou trať.
Tréninky máme různě, podle toho jak jsou na ten týden vypsány. Někdy jdeme dvakrát týdně, jindy jednou. Rita už si vydobila přezdívku magor za to, co na parkuru předvádí. Ona je prostě šílená!! Agility doslova miluje. Nervozně přešlapuje před překážkou a čeká, až bude moci vyběhnout a na parkuru dostává neuvěřitelnou rychlost. Proto je s ní někdy dost těžký běhat, navádět a stačit ji. Ještě před sebou máme hooodně, ale jestli to jednou dopilujeme tak, že Rita nebude tou šíleností bořit překážky a sledovat přesně, co ukazuju, bude mít snad rekordní časy :D
___________________________________________________________________________________________________________
Konečně můžu oficiálně říci, že se věnujeme agility. Začali jsme s Ritou chodit do výcvikového kurzu agilit u nás ve Svobodných dvorech. Kurz máme na dva měsíce a jestliže budeme chtít pokračovat dále a půjde nám to, mohli bychom se stát i členy, ale do toho máme ještě kus práce před sebou. Každopádně by to mohla být paráda!
Co se týče Rity, vede si opravdu dobře. Všechny překážky chápe a nebojí se jich. Krásně sleduje moje pohyby rukou, tudíž už ji mohu vysílat na překážky. Rita je ale strašná raketa. Na překážky přímo letí a já mám co dělat, abych ji stačila :o) Občas je rychlostí tak pohrkaná, že nějakou překážku smete, ale to dopilujeme. Hlavní, co se musíme naučit je pro nás v tuhle chvíli zona a slalom. V tom vidím zatím největší oříšek, ale věřím, že to společně zvládneme. Tak nám držte palce :o)
________________________________________________________________________________________________________
Úspěšně jsme začli konečně pracovat na agility! Ve škole máme volný přístup ke všem překážkám, co k agi patří a tak jsme se dotoho vrhli po hlavě :o)
Nejdříve Ritu učím poznávat překážky, které nezná, jako je například látkový tunel. V pevném tunelu už lítá jako raketa, docela si ho i oblíbila a jelikož já jsem si jeden koupila domů, běhá v něm, ikdyž nemusí. Ovšem látkový byl pro ni ze začátku docela oříšek. Jakmile nevidí na druhý konec, má z toho docela respekt, ale společnými silami mých "cvičitelek" jsme to zvládli :o)
Slalom, který už stačila poznat, trénujeme pořád, aby si v něm byla naprosto jistá a dosáhla časem i té pořádné rychlosti, která ji jinde nedělá problém!
Postavili jsme ji i menší parkurek, zatím jen o 3 skočkách a tunelu a byla jsem docela spokojená. Samozřejmě nemůžu čekat zázraky, učený z nebe nespadl, ale věřím, že to časem půjde :o)
_________________________________________________________________________________________
S agility jsme ještě plně nezačli. Čekala jsem až Rita bude dospělá a už dál neporoste. A v klubu poblíž nás přijímají nováčky vždy na jaře, takže si ještě počkáme.
Ale už začínáme pomalu alespoň poznávat všechny překážky. Máme doma tunel, který si Rita hodně oblíbila a lítá v něm i bez povelu. Slalom jsme už taky stačili poznat, ikdyž to byla domácí výroba. Na cvičáku dále máme možnost trénovat překážky, kladinu, houpačku a oblouk.
S Rituš bych se chtěla na agility hodně zaměřit, možná že jednou i závodně, když nám to půjde dobře. Rychlost na to rozhodně Rita má, teď už najít jen tu moji trpělivost zase ji naučit něco nového.:o)
Od září budu chodit na střední školu veterinární kde mají všechny překážky na agility a také se tam dá trénovat, tak snad začneme už dřív jak na jaře.:-)
